Do vikariátu jsem vstupoval proto, abych zjistil, zda mě Bůh chce povolat do služby kazatele. Nikdy to nebylo mé vysněné povolání a ani jsem si sám sebe nedovedl představit, že bych to dělal. Přesto jsem chtěl dát Bohu příležitost, aby mi ukázal, kde mě chce mít. Před nějakou dobou jsem prožil jasné povolání ke studiu teologie, během kterého jsem si uvědomil, že není nic lepšího a smysluplnějšího, co bych mohl studovat. Přesto, práce s lidmi mě stále spíše odrazovala, protože jsem věděl, jak dokáže být nevděčná.
Krátce po vstupu do vikariátu, jsem šel na malý nákup do Tesca. Poprvé v životě se mi stalo, že jsem prožil hlubokou lítost nad lidmi, které jsem kolem sebe viděl, plakal jsem nad nimi a nemohl jsem se smířit s představou, že neznají Pána Boha. Do té doby jsem se sice snažil žít misijně a vést k tomu druhé, protože jsem vnímal důležitost tohoto úkolu. Tady se ale k hlavě připojilo i srdce a já jsem věděl, že s tím musím něco dělat.
Přijal jsem pozvání Opavského sboru CB do práce na nově vzniklé misijní stanici v Bruntále. Kde jinde chceš dělat misii, když ne v Bruntále? Během necelých dvou let, kdy jsme tam byli, jsem se naučil obrovské množství věcí a jsem Pánu Bohu vděčný, že nás tam vedl. V Bruntále jsem si také uvědomil, že příhoda, kterou jsem prožil po cestě do Tesca, se týkala mého povolání do služby kazatele.
Biblická kniha Nehemiáš vypráví příběh o tom, jak Nehemiáš na základě zpráv o rozbořeném Jeruzalému, přijal povolání jít a vést lid k tomu, aby opravili Jeruzalémské hradby a zachránili tak město před zkázou. Když jsem tento příběh četl, uvědomil jsem si, že jsem prožil něco podobného, jako Nehemiáš a že mě Bůh volá k tomu, abych také vedl jeho lid k důležitému úkolu. Nést evangelium mezi lidi, kteří Ježíše neznají. To se stalo jasným Božím směrem pro můj život. Z pozice vikáře, časem snad i kazatele, mám nejlepší možnost, jak k tomu vést nejenom sebe a svou rodinu, ale také Ježíšovu rodinu.
Do Frýdku-Místku jsme přijali pozvání díky tomu, že staršovstvo místního sboru vnímalo potřebu pohnout ve sboru s evangelizací. Vidí v této oblasti rezervy a chtějí na nich pracovat. Nevnímám to jako jediný úkol, který tady mám, ale v kontextu Božího povolání a toho, jak se mnou v posledních letech pracuje, je to důvod, proč jsem pozvání přijal.
Celý příběh je mnohem složitější a spletitější, pro více detailů mě neváhejte kontaktovat.